Art Centrum Záhoří, z.s. uskutečnilo 5. ročník Závodu zrezlých šlapek. Tentokrát jsme stylově dofrčeli po vlastní ose do jihočeského zemědělského muzea v Netěchovicích. Pohodlně se usaďte a přečtěte si pár řádek o naší akci.
Tento rok začněme pěkně odshora, tedy od nebes. Řekněme, tedy dle klimatologů, že Česká republika vysychá, což rozhodně neplatí pro Závod zrezlých šlapek. Nejenom, že máme každý rok čerstvé šťavnaté přírůstky bicyklů a závodníků, ale jako na potvoru pravidelně na Závod zrezlých šlapek leje jako z konve. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Předpověď zněla jasně: totální liják do 13h a dále „jen“ škaredě. Proto pro mě jako organizátora kolem desáté hodiny ranní začala deprese, protože v totálním lijáku jet nelze. Člověk se pak zaobírá otázkami typu: Tolik snahy a práce a při tomhle extrémním počasí to bude k ničemu. Přeskočme raději na start.
Na naše již kultovní místo srazu na parkovišti pod kostelem jsem jako organizátor dorazil s předstihem a naštěstí už jen v malém dešti v 12:30. Připravil jsem transparenty plus náš tlampač a čekal a čekal, každá minuta se dala krájet, to mi věřte. Jako první k mému překvapení dorazil tradiční účastník pan Mezera, kterému je přes 70 let. Tak jsme čekali už ve dvou, to se čeká lépe, protože si z toho člověk může dělat srandu. Pan Mezera říkal, že ty mladý jsou dnes pěkně vyměklý, když je rozhodí pár kapek… :-). Poté a to se nám nikdy nestalo, dorazili 2 reportéři, jeden z Písku a druhý z ČB. Představte si tu komickou situaci v 13h (čas srazu) 2 závodníci a 2 reportéři a do toho jemný deštík. Ale nebudu Vás napínat, poté začali přijíždět i přes velkou nepřízeň počasí první posádky. Nakonec se nás sjelo při tomto extrémním počasí slušných 20 posádek. Došlo na dvojitou reportáž a focení účastníků i kol.
Rozdali jsme tedy startovní čísla a zároveň formulář na odpovědi na soutěžní otázky. Poté nastal start, za mohutného řevu a cvakání reportérských fotoaparátů jsme se rozjeli směr Náměstí → Sokolovna → Rozhledna. Na rozhledně proběhla krátká zastávka spojená s luštěním první soutěžní otázky a dofuněním po kopci vyjetém na stálý převodový stupeň. Nyní již následovala cesta po hraně lesa a poté pole a kousek po silnici až do Kaladý (Koloděj). Tam přišel čas na druhou zastávku v kempu u řeky v restauraci Camping Prima (v Hospodě na hlavní silnici bylo tu dobu zavřeno). Před kopcem jsme si dali malé občerstvení a závodníci dostali k luštění druhou soutěžní otázku. V tu dobu se počasí umoudřilo a mezi temnými mraky sem tam prosvitlo sluníčko. Nastal čas na odjezd a přišla poslední nejtěžší etepa naší cesty a to pěkně zostra do kopce. Většina závodníků s jedním převodem musela kolo na kritických úsecích vyvést jinak hrozil infarkt. Po náročném terénu nastal čas na odměnu. Dorazili jsme do Jihočeského zemědělského muzea a každý si ji mohl vybrat dle libosti.
V muzeu byl den otevřených dveří s jarmarkem, měli chléb z pece, pečínku z ohně, čestvou polévku a jiné dobroty. Závodníci se po náročném výstupu občerstvili, odpočinuli a vychutnali si pohodovou atmosféru při živé hudbě a umoudřeném počasí. Konečně nastal čas pro naší oblíbenou soutěž objíždění pivních lahví (slalom) s tím rozdílem, že jsme pivní láhve vyměnili za vystavené staré zemědělské stroje. A musím říci, byla to opravdu sranda s perfektní atmosférou a fandilo nám mnoho lidí, kteří se přišli do muzea podívat na den otevřených dveří. Po skončení soutěže jsme divákům odebrali startovní lístky a vyhodnotili jejich odpovědi na soutěžní otázky. Následovalo vytisknutí diplomů ve všech disciplínách a rozdání jedlých cen. Poté byl závod slavnostně ukončen a závodníci se po vlastních trasách vydali k domovu.
Oficiální plakát akce:
Děkujeme za podporu naší akce v rámci oranžového roku.
Neméně taktéž děkujeme všem účastníkům za účast – v tomto počasí klobouk dolů!